Blog

Jak se žije v Lipencích

Poprvé jsem do Lipenců přijel s tehdy ještě přítelkyní, dnes už manželkou. Stál tu původní dům její babičky, který byl několik let prázdný a trochu zapomenutý. Ale jakmile jsme otevřeli branku a vstoupili na zahradu, měl jsem zvláštní pocit, že tohle místo má pořád co říct. Najednou bylo ticho. Takové to opravdové, které v Praze člověk moc nezažije. Jen lehký vítr, zpěv ptáků a před námi otevřený výhled do údolí Berounky.

Pokračovat ve čtení